Analýza prvků z vlasů
Analýza koncentrací stopových prvků ve vlasech je prakticky nejlepší metodou k hodnocení minerálního stavu organizmu. Vlasy například byly vybrány Světovou zdravotnickou organizací a Agenturou ochrany prostředí k hodnocení vlivu toxických kovů na organizmus.
Stopové prvky se do vlasů ukládají ve formě tzv. chelátů. To způsobuje, že teprve dlouhodobé změny v koncentraci prvků v organizmu se odrážejí v jejich hodnotě ve vlasech, a že koncentrace stopových prvků ve vlasech je asi 50x vyšší než v krvi a moči.
Pokud nedoplňujeme určitý vitamín nebo stopový prvek v dostatečném množství, dochází k rozvoji onemocnění v pěti následujících stupních:
1. Vstupní fáze – vyčerpávají se zásoby ve tkáních ještě v rámci normálních
hodnot.
2. Biochemická fáze – počínající nedostatek se jíž dá prokázat v určitých
tkáních. Z těch, které jsou k dispozici pro vyšetření, jsou to například
nehty a vlasy.
3. Fyziologická fáze – člověk se necítí zdravý, nejsou však ještě klinické
známky nemoci.
4. Klinická fáze – objevují se již klinické příznaky, které lékař může
diagnostikovat.
5. Anatomická fáze – objevují se už zřetelné projevy na jednotlivých
orgánech.
Z krve se daří diagnostikovat nedostatky prvků či vitamínů obvykle až v klinické fázi. Organizmus totiž dělá všechno pro to, aby v krvi udržoval normální hladiny prvků. Bere je tedy odevšad – z různých tkání a orgánů, jen aby tuto normální hladinu udržel. Krev je proto posledním místem, kde bychom měli hledat nedostatek minerálů.
Nedostatečné množství stopových prvků v organismu se dá ve vlasech prokázat již v biochemické fázi, tzn. v době, kdy se člověk ještě cítí zcela zdráv.
Analýzou prvků ve vlasech nezískáme znalosti o chorobách, ale znalosti biochemických tendencí, ze kterých můžeme usuzovat:
1. na možné souvislosti určitého onemocnění s nalezeným nedostatkem některého nebo některých prvků
2. na existenci zvýšeného rizika objevení se některých onemocnění.
3. na potenciálně škodlivý vliv toxických prvků na metabolismus vyšetřované osoby.
Díky suplementaci můžeme srovnat nedostatky jednotlivých prvků, upravit poruchu rovnováhy poměrů různých prvků i biochemické tendence tak, aby k rozvoji onemocnění nedošlo (řešíme-li jako poradci ve výživě postup úpravy stravy – tzn. že neléčíme, srovnáme na základě těchto výsledků nerovnováhy v jídelníčku tak, aby strava odpovídala biochemickým potřebám organismu).
Kdo by měl být vyšetřovanou osobou:
1. Zdravý člověk, který si uvědomuje, že jeho stravovací návyky, denní režim a antistresová opatření nejsou ideální, který ví, že se dá odkrýt nedostatek minerálů a vitamínů již v biochemické fázi a že pomocí cíleného užívání potravinových doplňků s minerály a vitamíny může své zdraví a kondici zlepšit a udržet v dobrém stavu.
2. Člověk ve fyziologické fázi, tj. člověk, který se necítí zdravotně v pořádku, ale jeho ošetřující lékař mu nemůže dát vysvětlující odpověď. Vyšetření stopových prvků ve vlasech může odkrýt počínající onemocnění nebo tendence k rozvoji některých chorobných stavů. Cíleným doplňováním vitamínů a minerálů se může minerální metabolizmus vyrovnat a nemusí dojít k rozvinutí nemoci.
3. Chronicky nemocný člověk, kterému cílené podávání potravinových doplňků s přírodními vitamíny a minerály a úprava diety mohou zlepšit jeho zdravotní stav i tam, kde farmakologická léčba již stav nezlepšuje.
4. Sportovec – člověk s velkou fyzickou zátěží. Vyšetření stopových prvků ve vlasech umožní zhodnotit metabolismus v různých fázích tělesné zátěže – během tréninku, závodů, letní či zimní přípravy - a cíleně doplňovat potravní doplňky, aby organismus mohl podávat špičkové výkony.
Z výsledků analýzy můžeme zjišťovat dle poměrů jednotlivých prvků např. následující informace:
- poměr Ca/P - rychlost metabolických změn – stanovujeme rychlý nebo pomalý typ metabolismu
- poměr Ca/K - pochody probíhající ve štítné žláze - výsledkem je hodnota, která může ukazovat na sníženou či zvýšenou funkci štítné žlázy, která výraznou měrou zasahuje do metabolických pochodů našeho organismu
- poměr Ca/Mg – např. dlouhodobá zvýšená hodnota Ca může vyústit v riziko vzniku osteoporozy, rychlejších aterosklerotických změn, u sportovců pak usuzujeme na zvýšený svalový tonus až riziko vzniku svalových zranění
Na základě těchto (i dalších) ukazatelů upravíme jídleníček tak, aby odpovídal vnitřnímu biochemickému prostředí našeho těla a doporučíme vhodnou suplementaci.